Během celodenního semináře, který vznikl primárně pro náš výzkumný projekt, jsme „postavili“a natočili čtyři konstelace. Důležité pro mě bylo účastnit se jich jako zadavatelka nebo zastupovat roli v systému, pokud jsem byla vybrána. Cílem bylo plně prožívat jednotlivé situace a to proto, abych ve fázi střihu mohla natočený materiál srovnávat s vlastním prožitkem. Pomyslnou režii jsem v průběhu předala facilitátorovi konstelací Janu Bílému.
FACILITÁTOR FILMOVÝCH KONSTELACÍ JAN BÍLÝ
Volba Jana Bílého byla založena na jeho bohatých zkušenostech, které získal v Německu – kolébce Hellingerovy metody systemických konstelací. Klíčovým faktorem bylo jeho autorství knihy Úžasná síla celku: Organizační a podnikové konstelace (2007) a jeho dlouholetá praxe ve vedení výcviků přímo v této oblasti. Důležité pro mne byly i jeho zkušenosti s kulturní produkcí, které byly příslibem, že bude rozumět projektům doktorandů a doktorandek a jejich specifickým zadáním.
Jan na workshop pozval studenty a studentky ze svého konstelačního výcviku, které a kteří se rozhodli zapojit do našeho výzkumu. K této skupině jsem přidala tři přítelkyně, z nichž dvě již měly předchozí zkušenosti s konstelacemi, zatímco pro jednu to bylo úplně první setkání s touto metodou. Všichni, včetně nás, studujících doktorského studia, bez ohledu na své předchozí zkušenosti, byli k dispozici pro výběr do rolí zástupců.
Pro náš výzkum jsme ve střižně vybraly část konstelace, kterou si postavila Andrea. Při zadání zakázky v roli zadavatelky uvedla, že pracuje na projektech, které se věnují klimatické krizi. Tu nevnímá jen jako krizi environmentální, ale i existenciální. Tématu se věnuje jak z pozice filmařky, tak vědkyně. Při zadání vlastní konstelace ji zajímalo, jak může vytvořit film, kde neztratí svou autentickou aktivistickou přítomnost a zároveň zajistí, aby vědecký pohled nebyl příliš dominantní. Uvědomuje si, že by to mohlo vést k tomu, že by film nebyl dostatečně přístupný širšímu publiku. Současně ví, že její vztah k tvorbě i tématu filmu ovlivňují i její další životní role, role matky i producentky.
S facilitátorem si tedy v úvodu definovali společně tyto role, které odrážely Andreino zadání. Jan Bílý navrhl pro doplnění další zástupce systému (Gaiu, Lid a Andreu — řídící mozek).
Zástupce pro jednotlivé role si Andrea intuitivně vybrala z řad dobrovolníků sedících v kruhu a seřadila je do řady, kde dostali porty pro nahrávání zvuku. Teprve poté je po jednom rozestavila do prostoru uprostřed kruhu. Ten vytvářeli ti, kteří nebyli do žádné role v této konstelaci zařazeni. Ti po celou dobu zůstali na svých místech a konstelaci sledovali.
Vyústění konstelační zkušenosti:
Andrea si prohlédla situaci, ve které jedna z jejích částí, reprezentovaná Evou v roli Aktivistky, potřebovala přistoupit na velikost Gaii a nechala se přijmout do systému všech jejích dalších částí. To vedlo k uvolnění a přestavění jednotlivých rolí. Andrea Vědkyně se vymanila z přísného dozoru Andrey Režisérky, která začala mít zájem o vztah Andrey Aktivistky k novému pohledu na Gaiu. Po zklidnění a bezpečném usazení Aktivistky se mohla i Režisérka posadit, a tím se dostat na stejnou úroveň jako Andreina vědecká i producentská část. Na místo Režisérky se k Aktivistce postavila Matka/Manželka.