VRSTVA 1 – JAK PŘEDSTAVIT KONSTELACI?

Ruční kamera + velké celky ze stativu

Zvuková stopa s instrukcemi průvodce konstelací

Pro postupné odkrývání dalších vrstev konstelace bylo nezbytné sestříhat verzi, ve které představíme konstelaci tak, aby byly zřejmé její zákonitosti.

Co k tomu bylo potřeba ve filmovém vyprávění? Chtěly jsme se střihačkou představit postupný vývoj. Potřebovaly jsme ukázat situaci jak v celku (kamera ze stativu), tak v detailu (ruční kamera). Narazily jsme ale na omezení ve střihu, zvláště co se týče vytváření vlastního filmového času a svobodnější hry s natočeným materiálem. To vycházelo z nutnosti následovat děj, tak jak se odehrával, a odvyprávět vždy příčinu a následek.

Facilitace Janem Bílým určuje jednání a reakce postav. Je to on, kdo drží tzv. konstelační pole. Bylo tedy třeba vyprávět podle časových sousledností a nebylo možné si hrát s délkami záběrů a tvořit vnitřní čas postav.

Shodly jsme se, že pro možnost zpracovat tuto „vrstvu“ znovu bychom potřebovaly na místě dvě ruční kamery, které by sledovaly ve stejný čas jiné protagonisty. Nebyl by tak kladen takový nárok na kameramana „honícího všechny děje a postavy v jednu chvíli“. Ve střihu bychom pak mohly časové souslednosti následovat, přitom bychom ale měly materiál pro vytváření delšího filmového času a pro budování interakcí mezi postavami. Statická kamera snímající celek pro sestřih této vrstvy byla důležitá, ale při případném dalším pokusu by mohl být třetí kameraman, který by snímal celky také ruční kamerou, tak aby filmové vyprávění působilo soudržně.